Číslo popisné 68 - fara římskokatolická
(Číslo popisné 68 - fara římskokatolická)
Je zajímavé, že v žádné obecní knize, ač jich tu máme od roku 1433 (ovšem s určitými mezerami) mnoho, nenašla se nikde zmínka o tom, proč se dodnes říká domu č. 141 za kostelem „stará fara“. Podle polohy domu proti sakristii je to velmi pravděpodobné, že dům ten někdy farou byl. Dále jsme nenašli nikde poznámku o tom, kdy byla založena a postavena fara na nynějším místě. V našich knihách jsou jen poznámky o opravách a přestavbách budovy již kdysi postavené.
Tak čteme poznámku z května r. 1689 (x/12-126) že na žádost p. faráře bude se svážet kamení ke stavbě sklípku a schodů farních a těch hořejších pokojíčků. Roku 1680 byla fara vykradena. V podezření byl myslivec Urban, protože vždy z města zmizel, když se někde něco ztratilo.
Při velikém ohni dne 7. dubna 1691 shořela i fara a bylo povinností obce spolupracovati při obnovení budovy. (x/11-116) Obec se této povinnosti nijak neuhýbala, žádala jen, aby stejná břemena bylo uložena i přifařeným vesnicím. (Únor 1696-x/12-54) Roku 1697 se začalo se stavbou (x/12-65, 284, 287) a trvala až do roku1710. (x-13-103). Přitom se stavěla také hned farní stodola (r.1707. x/12-428 až 430) a ohradní zeď kolem farské zahrady. (r.1700.x/12-208) Tehdy dostala naše fara v základech svou dnešní podobu. Bez dětských nemocí to ovšem nešlo. Mnohé mrzutosti se sousedem z č. 69 Václavem Benátským vznikly pro záchod, („odchod“) který podmáčel uličku. Kantor školní Václav Pátek, který měl v obci funkci jakéhosi stavebního dozorce byl pověřen, aby závadu vyšetřil a zjednal nápravu.
Dne 20. října roku 1822 vypukl ve 4 hod. ráno v hoření části města požár, který strávil 12 domů a 4 stodoly a zničil i budovu farní. Po požáru byla fara úplně přestavěna. (Stav. akt XV)
Dne 16. IX. 1834 fara opět vyhořela. Mezi 11 a 12 hod. dopolední vznikl tam v čeledníku oheň od vadného komínu. Podle výsledků konkursního řízení zaplatilo město na obnovu budovy 1460 zl.
Roku 1843 vyhořely ve faře stáje, a dne 2. VI. 1869 v 7 hodin vyhořela tu stodola, kterou asi někdo zapálil. Byla hned obnovena za 2.482 zl, na což Třebenice přispěly obnosem 1460 zl.
Roku 1887 byla na faře stavěna nová studna 11 metrů hluboká, přitom spadl do ní podnapilý studnař a nic si neudělal.
Adaptací dvorních budov byla tu roku 1929 zřízena tělocvična „Orla“, jež slouží zároveň za divadelní sál. Téhož roku byl zřízen v přízemí budovy krám pro materialistu Františka Nešněru.
Fasáda domu byla důkladně opravena a natřena roku 1934 před biskupskou visitací, jež tu byla dne 10. VI. 1934.
V. Kosina