Ulice a náměstí část 2.
(Ulice a náměstí část 2.)
III. Ulice Švehlova. Jmenovela se do roku 1934 ulicí Libochovickou. Vznikla od roku 1910, kdy se tam začaly stavěti první domy. Tehdy tu spolu konkurovali dva stavitelé František Mareš z Keblic, jenž kryl svou firmou vlastně tesařský závod zdejšího mistra Václava Vídena a pak nově sem přišlý stavitel Ladislav Srba. Oba získali pruhy půdy podél silnice do Chodovlic, a to p. Srba po straně pravé a p. Víden po straně levé. Na těchto stavebních místech stavěli na obchod rodinné domky, jež pak zájencům rozprodávali.
(Dnes Jiráskova ulice. Místní tuto část města nazývali „Na novém světě“. Poz. Třeb.)
IV. Ulice Štefánikova začala se budovati po roce 1925, kdy stavební družstvo Záchrana za ředitelství podepsaného dohodlo se zdejším farním úřadem o odprodání pruhu pozemků podél silnice k zastávce. Na koupené půdě postavili členové družstva 8 domků, mezi nimiž byla již vynechána mezera pro budoucí ulici směrem k Trávníku ( Trávník – dnes Tyršova ul., poz. Třeb.). Když již farní úřad jednou začal pozemky své pod tratí prodávati, pokračoval v tom dále a tak v nové ulici Štefánikově přibýval jeden dům za druhým. První část ulice byla vyštětována roku 1929 v šířce 6 metrů, druhá část, jež je zatím zastavěná jen po jedné straně, byla zatím vyštětována v poloviční šíři 3 metry roku 1922/3.
V. Ulice Kaplířova.
Založil ji vlastně roku 1933 zdejší stavitel Ladislav Srba. Koupil tam podél cesty pod Košťálov po levé straně pruh pozemku od manželů Rudolfa a Irmy Kittlových a postavil několik drobných rodinných domků, jež po 20- až 30.000.-- Kč zájemcům rozprodával.
VI. Ulice Habrmannova. (Dnešní Lípová ul. poz. Třeb.).
Protože se množily žadatelé o koupi stavebních míst na tak zvaném školním (dříve kantorském) poli, vymohla si místní školní rada od okresního školního výboru v Litoměřicích povolení, roku 1932, aby směla toto pole rozprodávati na místa stavební.
Za určitých podmínek povolení dostala. Dala si poříditi od geometra parcelační plánek a jedno místo po druhém prodávala za cenu 27 Kč za 1 čtv. sáh. Z koupeného místa nemusel již nikdo odstupovati ani píď obci na ulice, protože jejich cena byla do ceny stavební prostory započítána. Nejdříve se zastavěla řada proti hřišti (dnes na pozemku hřiště stojí mateřská škola a školní jídelna. Poz. Třeb.), jež tvoří ulici Habrmannovou.
VII. Sokolská ulice.
Dnešní Sokolská ulice dostala své jméno 26.II.1932, tedy po postavení Paříkovy Sokolovny. Dříve se jí říkalo Pivovarská ulička, protože vedla k pivovaru, na jehož místě sokolovna stojí. Roku 1937 byla znovu přeštětována a uválcována a podél domu č. 79 byl postaven dlážděný chodníček. Roku 1937 došlo k otevření II. dílu této ulice podél sokolovny. Tam bývala úzká pěšinka mezi pivovarem a ohradními zdmi a ploty zadrad, jež sahaly až k potoku. Až do roku 1928 měl tam potok otevřené řečiště a tekl jen asi 1 metr od zdi pivovaru. Když koupila pivovar sokolská jednota, ukryla s povolením úřadů celý potok do cementových rour o světlosti 50 cm, aby zabránila zatékání vody do sálu.
Roku 1937 byla celá délka této ulice až po faru rozšířena na 12 metrů. Obec vykoupila příslušné části zahrad po 37 Kč za 1 čtv. sáh a musela prodávajícím postavit nové zdi a ploty. Nabytý prostor byl zatím jen urovnán na výšku budoucí ulice. Roury s mlýnským náhonem byly přitom přemístěny na druhou stranu ulice podél zahrad. Důvodem k celé této bylo, aby se opatřilo spojení nově vznikající čtvrti na školních polích s městem.
Nezbytným jejím doplňkem musí býti most přes starou strouhu pod farou, k jehož vybudování ovšem zatím nedošlo. Příjezdní cesta k mostu byla již také rozšířena na 12 metrů, čehož se docílilo tak, že byla ubrána část zahrady sokolské a klín od zahrady farské. Náklad na vykoupení místa činil 7000 Kč, práce si vyžádala náklad 14.000.-- Kč. Vše bylo provedeno ve vlastní režii obce.
V. Kosina