Šibenice
Šibenice.
Šibenice jest zařízením minulosti. Muselo si ji město poříditi ihned, jakmile se mu dostalo hrdelního práva privilegiem císaře Zikmunda z 6.II.1299. (Král Václav II. povolil abatyši kláštera sv. Jiří „soud krvavý a postavit si bídnici“ právo útrpné.
Pravdu má asi ředitel Křenek, tvrdí-li, že šibenice stávala původně pod Košťálovem u pramene zvaného dosud Jordán. Tak čteme například v knize x/12 fol 202 z roku 1700: „... v průhonu a cestě k předešlýmu místu popravnímu patří stromy obci ...“
Průhon byl k vinicím a ladům pod Košťálovem.
Jinde (x/14 fol. 499 z roku 1738) pak stojí: „Pozemek, na kterém stávala šibenice propachtovala obec jenčickému Jindřichu Weitznerovi, aby jej těžkou a krvavou prací obdělal.“
Dne 4. června roku 1692 byla vyzdvižena nová šibenice na třech sloupích z dubového dřeva. Pracovala na ní celá obec a byl jí za to dán na přilepšení 1 věrtel hořkého piva. Tato šibenice stála „na místě kozihorním“ na kopečku č.k. 1135/1. Na staré obecní katastrální mapě z roku 1839 jest ještě zakreslena.
O první (a snad i poslední) popravě na této šibenici dne 14.VII.1694 mluví A. Sedláček v Dějích Třebenic na straně 53.
Podle ředitele K. Křenka se prý ale poznalo, že při západu slunce vrhá šibenice, na kopečku stojící, stín na kostel. To bylo dostatečným důvodem k tomu, aby byla s kopečka snesena a postavena dolů pod něj.
Obecní písař dal si tehdy s tím práci, aby vyjmenoval v zápisu o stavbě šibenice všecky rodiny, které se stavění šibenice súčastnily. Bylo jich na 100. (x/11-171)
V. Kosina