Číslo popisné 73
(Číslo popisné 73)
Majitelem tohoto domu před rokem 1690 byl Václav Florián a dědicové po něm, t.j. vdova Judyta, rozená Tůmová, prodali jej 16. června 1681 za 130 kop m. sestře Dorotě Štolzenbergerové, vdané pak za Martina Marázka. Dům byl tehdy na střechách a krovích ohněm zničený a stodola byla v ssutinách. Manželé Marázkovi prodali dům 20. II. 1686 Tomáši Peřinovi. Viz o tom při č. d. 72. (x/26-78 až 83) Oba domy sdílely pak společné osudy, zejména i ten, že roku 1702 koupil je Martin Marázek zpět. Pak se nějakým nevysvětlitelným způsobem dostává do pořadí majitelů Václav Benátský, jisto ale je, že dne 7.V. 1772 dědí jej po Josefu Marázkovi, který jej měl po otci Antonínovi, syn téhož jména. (ZA 130-183) V dražbě pozůstalosti po tomto koupil jej dne 31. XII. 1806 za 2440 zl v.m. František Arlt a Alžběta. (ZA 134-234) Po nich musel jej míti nějaký Karel /a/ z karlovské pozůstalosti koupil jej dne 30. X. 1832 za 2203 zl c.m. Václav Patleich. (ZA 136-40) Od něj jej získal dne 10. XII. 1836 za 2200 z.v.m. František Laube ze Vchynic. (ZA 136) Koupil jej pro svého syna Josefa Laube-ho, obchodníka. (ZA 136-381) Za něho byl dům úplně přestavěn, a to 1868 ve dvoře a 1872 do fronty uliční, Dne 21. VI. 1889 koupil dům Václav Pova a Anna a odprodal jej 10. II. 1899 německé záložně, pro spolek Schulerhaltungsverein. Byla v domě umístěna 1 třída něm. měšť. školy. Spolek chtěl celý dům přebudovati za dům pro německou měšťanskou školu, ale tomu zabránila tím, že přes dům řídila novou regulační čáru. Od 22. I. 1920 patří dům za 30.000.--Kč Vilému Schöblovi, pekaři a obchodníku, jenž odstoupil dne 7. III. 1921 jednu polovici ženě Albíně a dne 27. IX. i druhou polovici.
V. Kosina