Číslo popisné 52 -mlýn
(Číslo popisné 52 – mlýn)
Tento mlýn měl dříve jména Čáslavský, Mydlářovský a Koudelkovský vždy asi dle jmen majitelů, o nichž ale nic bližšího nevíme. Roku 1626 koupil jej od Jana a Marianny Hammerových za 1250 kop m. Jan Šolzenberger a Dorota.(Bílá kn. fol 262.) Roku 1678 už se mluví o nových majitelích - Václavu a Kateřině Mayerových (x/26-58). Vrchnost svolila, aby vdova Kateřina dala mlýn zapsati 23. VI. 1688 synu Matyáši Mayerovi v ceně 700 kop m. (x/26-327). Ten tvrdil, že nemůže býti na mlýně živ a projevil radě úmysl vyhandlovati jej s vrchností za její mlýn č. 88. Rada mu ale ostře domluvila, jen aby si své pěkné a příhodné živnosti hleděl, protože by pak jinde také obživu nenašel.(x/12-432) Mayerové byla rodina bouřliváků a prchlivců, kteří často udělali radě těžkou hlavu. V tom se vyznamenávala i manželka Matyášova – Kateřina, kterou bychom pro její mravy mohli nazvati třebenickou Xantippou. 19. XII. 1702 zdědila Kateřina po muži zřícený mlýn v ceně 1.000.-- kop m. (x/26-641) a provdala se za mlynářského chasníka Tománka. (x/26-646 ze dne 12. I. 1714). Spolumajitelem mlýna jej neučinila a prodala mlýn dne 18. XII. 1732 za 1.000 kop m. Janu Walterovi a Veronice (x/26-859). Ten přikoupil k mlýnu od obce 18. III. 1848 za 20 zl. nynější zahrádku před mlýnem až po uličku k nabírání vody. (x/27-187) Walterové nebyli klidnějším živlem než jejich předchůdci. Od Jana W. dostal mlýn 17. III. 1754 v ceně 1116 zl r. syn Josef Walter (x/27-15). O otci bychom ještě pověděli, že měl první splachovací kloset v Třebenicích. Postavil si totiž záchod přímo nad strouhu.. Protože ale pár kroků pod tím odebíral vodu ze strouhy náš pivovar k vaření piva a mohlo snadno dojít k nepříjemné náhodě poslala rada do mlýna rychtáře s pomocníky a ti tu moderní vymoženost mocí úřední odstranili. (x/33-380 z r. 1742). Pak zase vznikl spor o správnou linii ohradní zdi při veřejné cestě pode mlýnem, kde Walter zabral část obecního majetku. Rada musela zase zakročiti a zeď odstraniti. (x/14-133)
Josef Walter prodal mlýn s příslušenstvím 30. III. 1789 za 1000 zl Janu Jiřímu Beerovi (ZA 132/8-307) a ten jej odstoupil 27. III. 1800 synu Františku Beerovi, (ZA 133-307) po něm jej zdědil 11. II. 1814 syn téhož jména. (ZA 135-6) (+7/6 r 1867) Ten přistavěl roku 1855 stáje a chlévky. Od 15. IX. 1871 má mlýn Pavel Hrnčíř a Marie (+11. VI. 1892). Marie zdědila druhou 1/2 10. XI. 1893 v ceně 5.000 zl. Od vdovy Marie koupil mlýn dne 3. IX. 1908 Jindřich Müller a Štěpánka. Jemu vyhořel mlýn dne 2. VIII. 1910 a stodola 12. VIII. 1911. Byla znovu postaven roku 1920. Mlynář Müller se oběsil dne 18. VIII. 1934. Dědic jeho polovice - syn Jindřich zemřel ale také již dne 4. III. 1907 a tak má dnes celý mlýn vdova Štěpánka.
V. Kosina