Číslo popisné 13 - Štrobochovský dům
(Číslo popisné 13 – Štrobochovský dům)
Dle původních majitelů se nazýval dům tento Štrobochovský. Od dědiček Štolzenbergerových – t.j. Barbory a Anny, koupil jej 12. ledna 1682 „i s veřtatem mydlářským“ Kryštof Körpert, (Magdaléna), mistr mydlářský z Úštěku. Dal za něj 400 kop m. Dne 7. dubna 1691 dům do základů vyhořel. Körpert neměl asi dům doplacený a musel spáleniště prodati. Musely k tomu dáti souhlas obě uvedené dědičky, z nichž Anna byla již provdána za Severina Pastera a po ovdovění znovu za Adama Hozu. A ten se stal nyní kupcem. (x/26-578). Při dělení pozůstalosti po něm dostala dům sice již postavený, ale ještě bez podlah v ceně 240 kop m. dcera Dorota Hozová a ta jej postoupila svému bratru Jakubu Hozovi. (x/26-666) Jakub byl povoláním zámečník a nedodržoval sestře splátek a rada mu pohrozila roku 1740 arestem.(x/33-104) Nešťastný dům dne 26.III.1742 opět vinou Hozovou vyhořel. Rada zjistila, že Hoza sice oheň brzy zpozoroval, ale hleděl jej sám bez poplachu ututlati. Proto „nesmí teď už svůj domek postaviti ale musí jej prodati a jej prázen býti. Ty zničené při ohni obecní ulejvací konve musí zaplatiti.“ (x/33-376) Dne 11. prosince 1747 koupil spáleniště za 150 zl Mates Potz. (x/27-25) Od dědiců po něm získal jej dne 6.XI.1763 za 310 zl Karel Pester (Efrosina). (x/27-249) Roku 1785 měla jej Kateřina Koubínová. Roku 1829 koupil jej od Václava Enderse Václav Kuhnert. (ZA. 135-719) Kuhnert byl sedlářem a odkázal dům vdově Josefě, po níž jej převzal 17.VIII.1884 syn Jindřich Kuhnert. Za nich dům velmi sešel, takže roku 1891 upozornilo četnictvo obec, že budova ohrožuje bezpečnost chodců. Roku 1909 zplnomocnil Jindřich Kuhnert Václava Štreibla, aby dům prodal. Nedošlo k tomu hned. Dům přešel ještě na Oloisii Kuhnertovou a teprve 5.XI.1919 koupil jej František Wünsch (Božena) obchodník, když odešel na odpočinek a předal svůj obchod synu Jaroslavovi. Dům stál 14.000.--Kč.
V. Kosina